Petr 37 let: "Nejde o rychlé přeměny, ale při pravidelném cvičení je výsledek hmatatelný."

01.06.2013

Taiji Quan je pro mě dobrým pomocníkem na cestě životem. Ušli jsme spolu zatím dva roky, ale doufám, že to takto zůstane napořád. Pomáhá mi jednak ve zdravotní oblasti - upravuje vadné držení těla (zpětně si uvědomuji termín, který jsem slyšel už v mládí na základní škole, ale nevěnoval jsem mu pozornost) a to posilováním správných (potřebných) svalů při všemožných pohybech i pozicích těla a uvolňováním těch nesprávných. 

Dále doufám, že mi pomůže i v napravování různých "křivóz" mojí páteře (skolióza, lordóza). Nejde o rychlé přeměny, ale při pravidelném cvičení je výsledek hmatatelný. Moje bolesti zad včetně ischiasů byly sice ještě vydržitelné, ale značně nepříjemné a tak jsem hledal nějaké cvičení, které by pomohlo.

Na kurzy TAIJI CENTRA PLZEŇ mě upozornila moje žena (o Taiji jsem tehdy věděl, že ho cvičí Zora Jandová, jejíž ukázku jsem viděl v televizi). Přečetl jsem si články na tomto webu o co vlastně jde. Protože mi myšlenky obranného umění boje, rovnováhy mezi jin a jang (poprvé zde jsem začal zjišťovat co to znamená) byly blízké, zkusil jsem to a nelituji.

Zpočátku nějaký čas zabere vysvětlení základních principů, postojů a pohybů, kdy každá ruka i noha současně provádí jiné pohyby a tělo přenáší váhu z jedné nohy na druhou. Mě to rozhodně pod vidinou mých problémů se zády neodradilo a pokračoval jsem dál.

Po několika měsících jsem mohl začít pociťovat působení vnitřní energie (Číňany zvané čchi), důležitou m.j. pro správné fungování těla.

Další oblastí, kterou Taiji Quan už ve své podstatě řeší je umění bojovat. Pro reálné použití ve fyzickém boji je, jak jsem se dočetl, potřeba m.j. každodenní několikahodinové dlouhodobé cvičení sestav - no, třeba se někdy zadaří i v této oblasti. Každodenně se však člověk setkává v různých situacích se spoustou lidí, z nichž ne všichni se chovají přátelsky, ale naopak egoisticky. I v této oblasti mi tedy toto cvičení vyučuje jak se nevzdat a bránit.

Už na začátku mi bylo blízké, že je možné "cvičit prakticky kdekoliv a v jakémkoliv volném oděvu a běžné pohodlné obuvi. Vystačíte s prostorem několika málo metrů čtverečních kolem sebe ... nepotřebujete žádné speciální pomůcky ani nářadí".

Další věcí, kterou mi Taiji zaujalo, že se nejedná o elitářský systém (cvičit může dnes kdokoliv), dále nevnucuje žádnou ideologii, přijde mi spíš jako výsledek vnímání fungování světa a jeho rovnováhy ("teorii střídání dvou protikladných sil jinu a jangu, které se vzájemně vyvažují"), čehož se můžeme sami zúčastnit. Co proto udělat - jedná se o cvičení - tedy (jak jsem se správně dočetl) cvičit, cvičit a cvičit a při tom používat hlavu - přemýšlet a vnímat jak jednotlivé části těla fungují, proč některé části těla bolí, jsou nestabilní atd. To je to co mě baví, že se nejedná o suché cvičení přesně stanovených pohybů dokola, ale neustálý vývoj v oblasti vnímání jak to dělat (je však třeba na to nahlížet z dlouhodobého hlediska).

V rámci kurzů získá člověk cenné informace, některé dojdou do mozku až při několikátém opakování (což je asi normální - vnímavost se časem prohlubuje).

Řadu textů v češtině zabývajících se Taiji jsem našel na internetu. Při jejich čtení, případně shlédnutí videí na YouTube mi někdy deprimuje, že pravděpodobně nedosáhnu popisovaných kvalit, ale důležitější je dle mého názoru výsledek z osobních prožitků při vlastním cvičení a snaha o zapojení tohoto do reálného života.

Srpen 2008, 

Petr 37 let